„Pongu, zombie jsou něco jinýho. Nemůže se vrátit, takovej je koloběh,“ řekl nekompromisně Ježíš a podíval se po Bohovi, který souhlasně kýval hlavou.
„Tak co mám dělat?“ zeptal se s nejistotou v hlase Pong.
„Hledat odpovědi na svý blbý otázky, který se ti honěj hlavou, ty vole zabedněnej,“ promluvil Bůh.
„Jasně,“ zamyslel se Pong a naprosto vůbec netušil, na co se má teda zeptat. Připadal si dost zoufalý, protože se dostal tak daleko a ničeho nedosáhl. Aby řeč nestála a než ho napadne něco chytřejšího, pokusil se blbě aspoň na něco zeptat.
„A co ste vlastně řešili, než sem přišel?“

„Pongu, otázku fungování ráje, máme menší problém,“ odpověděl Jidáš.
„Jakej můžete mít zrovna vy problém, když seš tu i ty, ty vole,“ drze reagoval Pong.
„Já nejsem problém, on je problém,“ ukázal Jidáš na Blázna.
„Cože?“ lekl se Pong.
„Neměl by tu být, ale prošel. Půlka z nás je pro, aby tu zůstal, druhá půlka je proti.“
„Proč?“
Máme prostě problém, na kterém se nemůžeme shodnout.“
„Jakej problém, nenapínej, ty vole,“ mručel Pong, protože svojí otázkou rozjel debatu, která ho naprosto nezajímala.
„Vždyť tu už je, tak co naděláte?“ dodal.
„Nenaděláme nic, já si to taky myslím, ale zbytek si není jist, jestli se může klon dostat do ráje.“
„Vy máte problémy,“ zamručel Pong, který si myslel, že je trápí něco horšího.
„Můžu odtud vypadnout? Tohle nemá smysl.“

Ježíš se podíval po Bohovi, ten se podíval se Serepese a jeho doprovod, Serepes se podíval na Ponga.
„Pongu, jestli chceš svoji cestu ukončit, stačí říct. Já se tady ještě chvíli zdržím.“
„Serepes, jsem ti vděčnej za hezkou procházku, ale naprosto zbytečnou. Kurevská ztráta času a mě asi nezbude nic jinýho, než se smířit s odchodem Šéfa do tohoto hodně pomatenýho místa.“
Podíval se po Ježíšovi.
„Zkuste ho občas poslat k Hitlerovi, ať se nenudí, trávit věčnost meditací není dobrá představa.“
„Uvidíme, musíme to probrat. Nenecháš nám nějakej perník?“ zeptal se ještě Ježíš.
„Ale jo,“ odsypal několik krystalů a otočil se zpět k Serepesovi.
„Teď mě vrať zpět do reality.“
„Budiž, jak je tvoje přání. Holt se musíš, ty vole, vrátit úplně na začátek,“ řekl Serepes a luskl prsty.
Zablesklo se a Pongovi proletěly hlavou dvě slova. Klon a začátek.

Otevřel oči a nad sebou viděl čtyři staré vousaté ksichty šaolinských Mistrů.
„Hele, už je zpět,“ promluvil jeden z nich.
Pong vypadal jakoby vypadl z rychlíku. Zpocený, zkroucený, posraný a pochcaný.
„Kurva, já smrdím,“ posadil se a velmi rychle si uvědomil v čem sedí.
„Běž se umýt do koupelny, už tam na tebe čekají a pak se vrať,“ řekl další z Mistrů.

V koupelně Ponga očekávali mladí nazí učedníci, aby splnili veškerá přání návštěvníka. Pong si odplivl, vzpomněl na lázeň ze svého snu, vyhnal mládež a umyl se sám.

Šaolinští Mistři seděli ve svých křeslech, kouřili dlouhé čínské dýmky s opiem a vyčkávali. Čekání jim nevadilo, protože po těch letech byli celkem vycvičení v trpělivosti.

Očištěný Pong se vrátil a usadil do připravené židle, aby vyslechl Mistry.
„Pongu,“ promluvil Mistr po pravici, „ty zmrde zasranej, málem si nám zdechnul.“
„Pongu,“ promluvil pro změnu Mistr po levici, „chtěli jsme tě nechat zdechnout.“
„Pongu,“ promluvil první prostřední, „bohužel tě nemůžeme nechat zdechnout.“
„Pongu,“ promluvil druhý prostřední, „ale nechali sme tě aspoň pořádně vycukat.“
Dramatická pauza, ve které Pong raději mlčí.
„Pongu,“ promluvili společně jedním hlasem, „dozvěděl ses kurva něco a nebo to bylo celý zbytečný? Chápej, jsme se za tebe zaručili a měl si kurevskou protekci, kterou sis vůbec nezasloužil. Bídný podělaný pozemský červe.“
Pong mlčel, snažil se ovládnout a neposlat je do prdele. Věděl, že tím by si posral život a už nikdy by se nemohl spolehnout na pomoc místních Mistrů.
„Mistři,“ promluvil potichu, „já vím, že se někdy nechovám jako řádný člen tohoto společenství a hrozně si vážím vaší pomoci, ale celá akce byla zbytečná, nic jsem se nedozvěděl tedy kromě toho, že do ráje se fakt nikdy dostat nechci a že se musím vrátit zpět na začátek.“
Opět drobná dramatická pauza.
„Pongu,“ promluvili znovu jedním hlasem, „tak přeci něco ses dozvěděl. Někdy je lepší začít znovu od začátku. To jest neměnnou pravdou, která pohání celý vesmír.“

Pong si pomyslel něco o tom, že je to moudro jak poleno, ale raději pomlčel a poklonil se.
„Teď zmiz, už na tebe čekaj kumpáni. Přichystali pro tebe oslavu. My nyní odejdeme meditovat a možná se večer ještě uvidíme,“ řekl jeden Mistrů, zvedli se a odpluli z místnosti. Pong osaměl, zvedl se a zamířil k východu.

Venku již čekala skupina mnichů s K-démonem, C-démonem, P-démonem a Kokotem.
„Pongu, teda to je parta šílenců. Takový kousky, který umí, si ještě neviděl.“
„Ale viděl, Kokote. Vidím, že ses seznámil s místní úderkou,“ zasmál se Pong a konečně mu spadl kámen ze srdce.
„Kokot je taky fajn,“ řekl K-démon „přichystali sme malou oslavičku.“
„Rád s váma zapařím, potřebuju vypláchnout hlavu a nechat si projít hlavou nový plán.“
„Pongu, dozvěděl jsi se něco?“ zeptal se zvědavě Kokot.
„Kokote, dozvěděl, všechno ti později povím.“

Večírek běžel na plný koule. Nad chrámem vybuchovaly ohňostroje, opilí mniši předváděli různé opilé triky, pošťuchovali se nunčaki, tyčemi a jiným zahradním náčiním.
„Pongu, jak to jako myslíš, že se musíš vrátit na začátek. Vždyť je to nesmyl, Kapitán Blázen je mrtvý a mrtvý zůstane.“
„Kokote, ale já mám mentální problém, chápeš?“
„Jaký máš problém?“
„Kokote, řekni mi jednu věc. Našlo se u těla Šéfa nějaký hulení?“
Kokot se zamyslel a pak stručně odpověděl.
„Nenašlo.“
„Tak vidíš, ty vole. Mě furt něco nesedí. Chápeš? Šéf nehulil a nijak si nestěžoval.“
„To je skutečně divný,“ zarazil se Kokot.
„Kokote, ještě mi pověz. Našly se Šéfovy hodinky?“
„Nenašly,“ odpověděl rychle Kokot, kterému doteklo kam Pong míří.
„Pongu, to je fakt divný. To ses všechno dozvěděl díky Mistrům?“
„Ani ne, to mi poradil Serepes, abych se vrátil zpět na začátek. Víš jaký mám ještě podezření?“
„Jaký?“
„Šéf, kterýho zabili, byl klon,“ vypustil Pong z hlavy myšlenku, která mu tam těžce ležela.
„Jak to můžeš vědět?“ divil se Kokot.
„Kokote, šaolinská předtucha. Každopádně se musíme vrátit na místo, kde to všechno začalo,“ ukončil rozhovor Pong a sklonil se nad lajny.