1 2 3 4 5 6 7 8

Blázen se natáhl po jointu, který mu silně zhulený Freddy ochotně podal. Pong zaměstnával Jackoba a vyptával se na různý kraviny ze starých časů. Jak to bylo s drogama, s děvkama, s chlastem a zabíjením. Zvláště rád si vyposlechl historky z lovů prostitutek a prostitutů, ve kterém Jackob vynikal rafinovaností. Obyčejný slušný občan, který za své oběti vybírá jedince ze dna společnosti.
Pong Jackobova nadšení k vyprávění využil ku sprosté krádeži rohypnolu, který sebral v nestřeženém okamžiku a nenápadně předal Kapitánovi, který už měl připravenou Freddyho sklenici.
Do zbytků na dně vhodil tablety a kouřil joint jakoby se nic nedělo.

Vyhulil s Freddym půlku jointu, když se Betty vrátila se dvěma džbány.
„Sem vám přinesla víc chlastu, ať furt dolů nelítám jako splašená kráva.“
Položila je na stůl a začala sbírat nádobí. Blázen se chopil okamžitě sklenic a začal dolévat pivo. Přesunul před Freddyho jeho sklenici, pozvedl svoji a napřáhl ji k přiťuknutí.
Freddy se zhuleně natáhl, vzal sklenic, přiťukl s Bláznem a pořádně upil. Kapitán s Pongem potlačili potřebu zvracet a pili tento zvrácený nápoj, jakoby to byla mana nebeská.

Proběhlo ještě několik jointů a vypilo se skoro všechno veškeré pivo, než začal Freddy klimbat.
Pong se podíval po Bláznovi a povídá tiše.
„Už sem si říkal, že ty posraný roháče nezaberou.“
„Jo, já taky,“ povídal Blázen a balil brko ze sušiny, kterou nechal Freddy na stole.
„Tohle snad bude jeho šlafenšpek,“ zubil se přitom.

Kapitán zapálil brko a začal plnit plíce.
„Pongu, teď je čas na mě. Dej mi roháč a modli se, ať usnu a všechno dobře dopadne. Srovnáme si čas, já mám 13hodin a 25 minut. Přesně za patnáct minut tě vytáhnu.“
Pong nastavil čas na svých hodinkách a hodil Kapitánovi roháč do pití. Blázen vypil poslední decilitry kvašených chcanek, potáhl si a začal cítit příchod spánku. Ještě než zavřel oči, podal joint Freddymu.

Blázen otevřel oči. Byl v té samé staré místnosti, kam přišli společně s Pongem. Jackob spal u krbu a Pong sebou třásl na zemi v nějaké křeči. Blázen se podíval na hodinky a málem ho omylo. Spal skoro hodinu a rychle začal třást Pongem.
„Probuď se ty vole,“ zařval a pořádně ho profackoval. Pongovi vytékala z úst červená pěna a vypadalo to, že má fakt dost. Blázen příliš nepřemýšlel a prudce kopl Ponga do rozkroku.

Pong okamžitě otevřel oči, zařval a z bílého víru, který se vytvořil vedle něj, vytáhl bránícího se Freddyho.
„Šéfe, na poslední chvíli. Ta bezzubá kráva bránila toho zmrda seč mohla a málem ho probudila. Dejte mi můj meč a to rychle.“
Blázen se rozhlédl a podal meč, který ležel na stole. Pong jej vzal levou rukou a okamžitě začal odsekávat Freddymu končetiny.
„Proč mi to děláš?“ křičela hlava na trupu.
„Protože si zmrd, polívka byla hnusná a tím pivem sis všechno posral,“ odsekl Pong a odsekl hlavu.
„Mě jen tak nezabiješ,“ křičela Freddyho hlava.
Pong se nadechl, napíchl ji na konec meče a hodil do krbu. Vyšlehl mohutný plamen, ozval se Freddyho ďábelský smích a tím všechno skončilo.

Ne tedy úplně, probudil se Jackob a sípal víc než obvykle.
„Ty vole, vy ste ho zabili. Co budu dělat? Vždyť umřu?!“ elektrickým hlasem zasténal.
„Vždyť si říkal, že chceš umřít,“ opáčil Blázen.
„No, ale to byly takový kecy, abyste neutekli. Freddy, jdou za tebou.“ zasípal Jackob naposledy a vydechl.

V ten samý okamžik začala budova vydávat skřípavé zvuky a vypadalo to, že se ve sklepě něco děje. Otřesy nepolevovaly, tak Blázen zavelel k útěku a běžel s Pongem k východu, jak nejrychleji dokázali. Za nimi se hroutily stěny, propadaly podlahy a rozpadalo schodiště. Vyběhli ven na poslední chvíli, když se pod domem otevřelo samo peklo, do kterého se celá stavba propadla.

Dramatická pauza. Vše se ponořilo do tmy.

„Šéfe, ty vole.“
„Jo, ty vole. Co budeme dělat, Pongu?“
„Šéfe, počkáme až se rozední a zkusíme zjistit, kde vlastně jsme.“
„Dobře, ale hlídáš.“
„Šéfe, co mám dělat. Posvítíte mi aspoň na lajny?“

Rozednilo se a slunce pošimralo spáče pod nosy.
„Pongu vstávej, slunce vysvitlo,“ protáhl se Blázen a sledoval místo, kde před pár hodinami stál ještě dům.
Číňan otevřel oči a rozhlédl se.
„Šéfe, mám tomu rozumět tak, že sem po těch všech lajnách usnul jako malý dítě?“
„Už tomu tak bude, byl si fakt unavenej.“
„Šéfe, asi souboj s tou bestií jménem Betty. Kurva, ty vole, to byla kráva vysmažená zasraná, stará bezzubá píča.“
„Už jsou pryč. Co budeme dělat?“
„Šéfe, ty vole nevim, půjdeme se podívat na místo, kde stál barák a tam se uvidí,“ konstatoval Pong, připravil pár perníkových lajn, které okamžitě vyšňupal.
„Snad neusnu,“ dodal a protáhl se.

V místě strašidelného domu byla velká louže jakéhosi černého oleje, kterým probublával smrdutý plyn.
„Slušnej rigól,“ konstatoval Pong.
„Nemáš sirky?“ zeptal se Blázen.
„Ne, ale mám zipáč,“ odpověděl Pong a vytáhl z kapsy zapalovač.
„Šéfe, víte co děláte?“
„Zcela bezpečně, odstup,“ řekl Kapitán a rozžehl oheň.

Oba dva poodstoupili a Blázen odhodil zapálený zipáč do bublající louže. Malý okamžik se nic nedělo, ale pak chytl oheň dech a celá louže vzplála velkým jasný plamenem.
„Šéfe, teď jsme rozsvítili maják a do celýho světa vyřváváme, že stojíme tady.“
„Tak asi vypadneme, ne?“
„Asi jo,“ zamručel Pong a zamířil k lesu.

Žádná cesta se před nimi neotevřela, ať dělali, co dělali. Prosby, látoření, zpěv ani nadávky, nic z toho nezabíralo. Pong se zatvářil dost nasupeně, vytáhl meč a začal prosekávat cestu.
„Doprdele, tohle nebude žádná prdel,“ mručel a sekal jako stroj.

Prosekávali se houštinami, ostnaté šlahouny se zachytávaly do oblečení a sekaly do obličejů. Kdyby to oba věděli, možná by je uklidnilo, že pronásledující klauni prochází tím samým, možná ještě horším. Jelikož šli v trojstupu, prosekávali si širší cestu a to se tajemnému lesu příliš nelíbilo, takže se k hořícímu jezírku prosekala zhruba polovina, druhá zmizela neznámo kde. Větve si je vytahaly a nechaly zmizet v korunách. Jenže to ještě nebyl konec všech překvapení.

Zlomyslná příroda naskládala mrtvá těla unesených klaunských bojovníků vedle ohně a umístila k nim ceduli s nápisem „Ke spálení“.
Část šašků se poblila jakmile pekelnou scénu spatřila, zbylá část zvracela, když házela mrtvá těla svých spolubojovníků do hořící tlamy pekelný bestie.

1 2 3 4 5 6 7 8