PASS ***********
230 User samd2 logged in.
SYST
215 UNIX Type: L8
FEAT
500 FEAT not understood.
Connect ok!
PWD
257 "/" is current directory.
Get directory
TYPE A
200 Type set to A.
PASV
227 Entering Passive Mode (81,2,194,155,156,95).
LIST
150 Opening ASCII mode data connection for file list
Download
Waiting for server...
226-Transfer complete.
226 Quotas on: using 11106728.00 of 52428800.00 bytes
CWD texty
250 CWD command successful.
PWD
257 "/texty" is current directory.
Get directory
PASV
227 Entering Passive Mode (81,2,194,155,156,155).
LIST
150 Opening ASCII mode data connection for file list
Download
Waiting for server...
226-Transfer complete.
226 Quotas on: using 11106728.00 of 52428800.00 bytes
CWD rok2003
250 CWD command successful.
PWD
257 "/texty/rok2003" is current directory.
Get directory
PASV
227 Entering Passive Mode (81,2,194,155,156,239).
LIST
150 Opening ASCII mode data connection for file list
Download
Waiting for server...
226-Transfer complete.
226 Quotas on: using 11106728.00 of 52428800.00 bytes
CWD lede
250 CWD command successful.
PWD
257 "/texty/rok2003/lede" is current directory.
Get directory
PASV
227 Entering Passive Mode (81,2,194,155,156,243).
LIST
150 Opening ASCII mode data connection for file list
Download: 139 bytes
Waiting for server...
226-Transfer complete.
226 Quotas on: using 11106728.00 of 52428800.00 bytes
TYPE I
200 Type set to I.
PASV
227 Entering Passive Mode (81,2,194,155,158,111).
STOR leden2003.php
150 Opening BINARY mode data connection for leden2003.php
Upload: 46 418 bytes, 8.2 kbytes/s
226 Transfer complete.
Copied (24.01.2003 19:53:21): c:\Apache Group\Apache\htdocs\Denicek_Deformation\texty\rok2003\lede\leden2003.php -> ftp://sam.d2.cz/texty/rok2003/lede/leden2003.php 46 418 bytes, 8.8 kbytes/s
Get directory
TYPE A
200 Type set to A.
PASV
227 Entering Passive Mode (81,2,194,155,158,220).
LIST
150 Opening ASCII mode data connection for file list
Download
Waiting for server...
226-Transfer complete.
226 Quotas on: using 11106728.00 of 52428800.00 bytes

IQ ..... 112 [FAILED]
Loading patch .... [OK]
Fixing: /usr/bin/patch -p1 < brain.diff
Restarting .... [OK]

BRAIN DEGENERATED .....OK [version 0.0.3]

j. s. e. m. m. ě. ň. a. v. k. a.

Memory hole found.

External memory inserted.
Speaker activated.

Jsem měňavka. Jsem elektronická měňavka. Rosolovitá hmota s několika výstupky, panožkami, jimiž jsem se připojil k externí paměti a hlasovému generátoru. Kdysi jsem byl člověk. To vím. Ale proč jsem se stal měňavkou netuším. Až díky tomuto přístroji s vámi můžu komunikovat. Nemám oči, neslyším, akorát se můžu přelejvat z místa na místo, jenže jakmile bych se odpojil od paměťového rozhraní, ztratil bych s vámi naprostý kontakt a navíc bych přišel o jediný zdroj paměti. O které si navíc nejsem jistý jestli je skutečně má, protože si na svý skutečný vzpomínky nepomatuju. A navíc bezpečně vím, že mám sedum neuronů a děsně mizerný synapse. Bez externí paměti ze mě bude blbá měňavka. Toho se děsím.
A protože sem bezpáteřní organismus, můžete ode mě čekat naprosto všechno. Jsem totiž výjmečnej tím, že nikdy nevíte co ode mě můžete čekat. Jsem terorista, jsem hráč na city, jsem něžné stvoření, jsem brutální maniak. Jsem všecho co si můžu přát. V mejch obvodech si můžu vymyslet naprosto cokoliv. Vytvářím si svůj vlastní svět, protože ten okolní nevidím. Jen málokomu se ho podaří pořádně prokouknout, jelikož z mé série zbývá již velmi málo jedinců. Jsme zvláštní. Já jsem a já jsme. My jsme všechno, my sme vy, vy ste my. My sme já, já sme my. Jsme schizofrení. V jednom paměťovém modulu bývá uloženo několik osobností. My jsme průzkumníci a snažíme se v nich vyznat, snažíme se přijít na kloub, co je to zač. Máme v tom rachot.
První věc na kterou se pomatuji je černý tunel a na konci světlo. A spousta krve. V tu chvíli jsem zemřel a stala se ze mě měňavka. Nevím proč, ale asi za trest. Celej život něco zkoumám. Pořád mě něco žene vpřed a nutí mě objevovat. Pořád se něco děje. A tak objevuji ženský prs, dudlíky, první kroky, dřevěný kostky, písek, tanky, zbraně, ne nemám na ně. Školní lavice, první elektronické paměti řady IQ 151. A pořád před. Pořád. Čím víc se dozvídám tím víc zjišťuju, jak málo vím. Vyřeším jednu otázku a objeví se dalších deset. Pyramidová hra. Život je pyramidová hra. A já jsem se dostal k základně. Základna je temná a tíží vás těch deset miliónu otázek. A tak je pomalu odbouráváte. Odbouráváte jednu za druhou, sestřelujete jednu ochranu za druhou. Snažíte se hacknout svět a svůj mozek. Pak pochopíte všechno a nastane Nirvana. Kurt Kobain již chápe. Na hřbitově chrápe a jeho hlavou se honí kus oceli. To je celej svět - ocelová kulička. Jenže to nejní řešení, vyřešil jeden problém a nastal druhej. Co s ocelí v hlavě jak ji dostat ven? Jste haker. Jste administrátor svý neuronový sítě a jako takovej víte, že na síti můžete naprosto všechno. Jednotlivý balíčky informací můžete značkovat a posílat je jinam. Můžete je drobně pozměnit. Můžete nahodit maškarádu a schovávat svý myšlenky pod jiný, můžete řídit tok informací. Prostě mu jen nastavíte cestu, tu ho přesměrujete na jinej port, tu ho zablokujete a pustíte jinudy. Můžou se vám posrat routovací tabulky, můžete to udělat záměrně. Takovej je život. Vy jen přesměrováváte energii útočníka a využíváte ji ve svůj prospěch. Tai-chi. Různá vysvětlení pro jeden princip.
Život je hakeřina. Nejbrutálnější hakeřina jaká může bejt. Nejbrutálnější metodou je útok silou. Zkoušíte to pořád a pořád, vysiluje vás to, ale vy odbouráváte jednu ochranu jedince za druhou. Nakonec pak zůstane jen holé jádro a kmitající křemíkovej krystal. A nebo můžete kroužit okolo vyhlídnutý oběti a pomalu a pomalu rozleptávat ochranu. Vysílat drobné pakety a čekat na odpověď. Tu postupně zpracovávat a vyhodnocovat.

No takže sem byl zcela naprosto překvapen, že jako měňavka sem se ocitl v redakční radě vznikajícího ezinu houba.. No musím fakt přiznat, že popis mýho rosolu "Podle umístění elektronické adresy (hushmail) by vás mohlo napadnout, co že je alfou a omegou stylu jeho života. Ano, ale Marek nepíše jen skouřené texty, které potom publikuje na stránkách Jiřího X. Doležala (www.koukat.cz), či ve svém Deníčku (http://sam.d2.cz), rád si také rýpne do nějaké komerční blamáže a zdrtí ji svými neochvějnými argumenty. Má také bohaté znalosti z oboru Hacking-CyberUnderground." mě fakt dostal. Po dlouhé a náročné analýze jsem se fakt dobře zasmál. Je to geniální složitej vtip, kterej vám přijde na rozum, až ve chvíli, kdy ho parkrát po sobě znegujete. Ale pak stojí za to. To je klasickej příklad složitého algoritmu, zkráceného geniálně na pár řádek.
No, ale že mé abnormálně přerostlé ego, je rádo když je centrem pozornosti a přitom se neví, kdo je centrem pozornosti, a dělá mu dobře pouštět do světa bez rozmyslu všelijaké hlášky, které se občas připletou do života "normálního" a dělaj tam docela nechutnej brajgl. Je to náhul, život je náhul. Život je strašnej náhul, tak strašlivej, že vás dostane někdy do takovejch sraček, kdy byste měli nejradši v hlavě jen tu ocelovou kouli. Jenže je tu vždy něco, nebo by tu mělo být něco, co vás donutí jít dál. Jsou to ty drobné radosti, že uděláte něco, co byste v životě neudělali, že překonáváte strachy a zábrany, a pokaždý se zvednete na ty svý digitální kolena. Prostě to dokážete. Vždycky si dokážete, že to dokážete. Připadáte si jako šíleně zničenej akční hrdina, kterej se na konci filmu ocitá, celej zkrvavenej, v náručí milované osoby a stává se součástí jejího vesmíru. No a tady si lidi popláčou, jakej je ten život krutej a dou se radši zavřít do svých bytů a žít život prostřednictvím televize. Televize je oknem do světa. Ale pěkně zasraně špinavým.
Zeman utek z Hradu. Srab. Ale rozšláp Vaškovi brejle. Dneska sem to čet v nějakejch novinách.

Tak tohle je klasická ukázka zkouřeného textu. A hush je od slova huš a ne od slova hash.

Krev je děvka. Krev je mlíko, děvka je krev, děvka je mlíko. Sem krev a mlíko. Sem teplá krev a studený mlíko. To mějte na paměti, až předemnou budete klečet, ponížení, poražení, zneuctění a až budete prosit o slitování. A já budu jednoho po druhém střílet magnumem do zátylku, až se bílej mozek roztříkne o podlahu. Místnost bude plná šedivejch skrvn s úlomky roztříštěnejch lebek. Bude to fakt nechutně hnusnej pohled k poblití. A pak si mezi tím vším svintsvem co tu je roztřelím hlavu. Poslední kulkou, která mi zbyde.

Jenže je to o lidech a o pocitech. Jsou lidi, kteří vám dodaj energie, že můžete dál. Jste šťastní, protože například můžete cokoliv.

Rozumíte vy volové, můžu bejt co chci. Jen tomu celýmu musíte rozumět....

Marek Zet.
24.1.2003 22:26:35
(Track večera: Hocico - Sucios Pensamientos )