úterý ty vole

Vysráno dne: 2017-12-12

** update 11:18 Včera sem měl spicha s kámošem v hospodě, pěkně od šesti skoro do půlnoci. No byl sem solidně na már a dnešní ráno bylo krutý. Pokecali sme bitkoinech, počítačích a životě, hlavně o životě, protože v životě platí pravidlo, že umírají lidi, kteří by mladí umřít neměli. Zvláště blbý je, když je to příbuznej. Já nevim, tyhle události mě prostě vždycky donutěj zamyslet a připomenout si, že ezohovnama a alternativou se ohání kdejaká píča, která je nakonec průměrnější a nudnější než vobyčejnej maloměšták, kterej chodí do práce.
Takže přijdu dneska do práce a kauza odpaďák na hajzlu hýbe celým firemním přízemím. No já sem čuměl jako blázen, vlastně sem už od včerejška věděl, že odpaďák na hajzlu je nějakej promáčklej a neschopnej otevření, ale diskuse nabrala solidní grády. Jsme totiž tři mužský, který ten hajzl využívají a nikdo z nás odpaďák nezkurvil. Mě to fakt rozesmálo, protože někdo to musel bejt a výsledek byl takovej, že tři dementi tvrdili, že to nebyli. Sem si připadal jako na základce, kdy soudružka učitelka žádá, aby se přiznal debil, kterej zapíchl kružítko do tabule. A všichni mlčí a mlčí a mlčí. To je prostě tak, když otevřete ventilační okno a kolega začne po patnácti minutách prudit, že je mu zima a že by to okno měl někdo zavřít. Na poznámku, ať to okno zavře, jestli je mu zima, se vám dostane odpovědi "já sem to okno neotevřel".

Ceny bytů v Praze rostou i nadále. Na konci října zdražily o patnáct procent. Neverending story, kdo chce bydlet, musí máknout. Mě stačilo včera poslouchat ty rady v hospodě od expertů přes chudobu, že bych měl všechny bitkojny prodat, protože je to jasná bublina.