jeden a půl dioptrie

** update 13:55 takže v pátek večer sem jel na žižkov za holkou. udělali sme si večer a v sobotu mě bolela pekelně hlava, takže procházka stála za hovno. jediný velký pozitivní plus, kterým sem zaregistroval, bylo poloprázdný až prázdný centrum Prahy. Turistický ruch poklesl a počítám, že i čeští občani mají stažený prdele. Takže pokud si chcete užít centrum Prahy ve větším klidu, nevím o lepších časech. hlava mě v sobotu bolela nehorázně a zcela nečekaně sem usnul už před jedenáctou.
neděle proběhla v duchu decentní procházky ze žižkova na vyšehrad, přes parukářku a paseku, abych se dostal domů někdy skoro na sedmou. večer už sem nic nemohl, jelikož sem byl unavenej jako prase. dnešní den v práci byl ve znamení humoru, protože kolega pokračuje v karanténí samovazbě a já sem si pěkně svinsky postěžoval paní jednatelce, že mi to přijde jako solidní chucpe, když nás kolega jebe za to, že nemáme v kalendáři každej prd, ale sám si naordinuje karanténu a v kalendáři má hovno. výsledek asi je, že kolega absentér oznámil, že má nemocný dítě. já mám fakt někdy pocit, že si moji debilní kolegové neuvědomují, že majitel firmy a zaměstnavatel by zasloužil zlatou sochu vysázenou brilianty.
vrcholem dnešního dne byla návštěva oční lékařky, kdy mi zasvítila pořádně do očí, udělala nějaký divný fotky, nechala mě přečíst haldu písmenek, abych se dozvěděl, že sem si vysloužil nádherných jeden a půl dioptrie. pičo, stáří klepe na dveře.